 |
Pár dní do oných "deseti let"...
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
„To by se Perle nikdy nestalo. Pane Gibbsi, musíme ji získat zpátky.“
|
 |
Gibbs: „A co budeme dělat, kapitáne?“
|
 |
„Získáme zpátky Černou perlu. Hmm... neříkal jsem to už někdy?“
|
 |
„Ale co budeme dělat teď?“
|
 |
„Pudu do podpalubí sehnat nějakej rum.“
|
 |
„To podporuju, kapitáne!“
|
 |
„A vy zatím dostanete loď k pevnině.“
|
 |
Jack: „Doufám, že až se proberu, budeme už v Tortuze. Spoléhám na vás, posádko!“
|
 |
O týden později...
|
 |
Barbossa hovoří k posádce: ,,Pintel a Ragetti půjdou se mnou.“
|
 |
„Vy ostatní tu zůstanete hlídat loď.“
|
 |
Barbossa, Pintel a Ragetti se vylodí na ostrov.
|
 |
Mezitím Jack připlouvá k Černé perle.
|
 |
„Támhle jsou!“
|
 |
„Je tam Barbossa?“
|
 |
„Doufejme, že ne. Jdeme.“
|
 |
Jack a Gibbs se dostanou na palubu.
|
 |
„Nazdárek!“
|
 |
Posádka: „...“
|
 |
„Kolik vám platí Barbossa za rok? Ať dá cokoli, dám dvakrát tolik!“
|
 |
Marty: „Půl truhly zlata plus prémie.“
|
 |
„Toho jsem se bál...“
|
 |
„Ale no tak! Vraťte se ke mně!“
|
 |
Marty: „No, vlastně jak o tom přemejšlím, dlouho už jsme nenašli žádnej poklad.“
|
 |
Barbossa se mezitím vrací na Perlu: „Sakra, tady ten poklad není!“
|
 |
Všimne se Jacka: „Á! Kohopak to tu máme? Sparrow!“
|
 |
Jack: „Zdravím, Hectore!“
|
 |
„Zrovna včera se na tebe ptala Elizabeth i s tím svým malým přírůstkem.“
|
 |
„Will má holku?“
|
 |
„Ne, kluka. A Will se za pár dní vrací na den na pevninu a určitě by se rád zbavil svýho údělu. A pokud si dobře vzpomínám, tys o to projevoval zájem.“
|
 |
„Jenže to bych musel Willa zabít.“
|
 |
Jack hodí Barbossovi pistoli s jedním nábojem...
|
 |
...a přikáže posádce: „Odjezd!“
|
 |
Po pár hodinách...
|
 |
„Barbossa určitě musí znát způsob, jak to celý obejít. Hmm... co se třeba zeptat u zdroje?“
|
 |
„Už to mám! Zeptáme se Tii Dalmy!“
|
 |
Jack ironicky: „Já kdybych tě neměl...“
|
 |
„Udejte kurz, kapitáne!“
|
 |
„Kurz Tia Dalma!“
|
 |
Po pár dnech...
|
 |
Černá perla stojí pod obrovským tornádem.
|
 |
Jack šáhne do kapsy...
|
 |
...a vytáhne zvláštní předmět...
|
 |
...vylítne z něj kužel světla, který se rozšiřuje až na tornádo.
|
 |
„Tio Dalmo!“
|
 |
„Ehm... Kalypso...“
|
 |
„...Správně! Kalypso, pojď ke mně dolů!“
|
 |
Paprsek světla pomalu zhmotňuje Kalypso.
|
 |
„Ráda tě zase vidím, Jacku.“
|
 |
„Já tebe taky.“
|
 |
Kalypso: „Copak tě trápí?“
|
 |
„Vezmu to zrátka: Víš, kdo je nový kapitán Holanďana?“
|
 |
„Will Turner.“
|
 |
„Řekněme... jen tak teoreticky- Bylo by možný vzít to prokletí a udělat mě kapitánem?“
|
 |
„Ó, Jacku. Možné to je, ale...“
|
 |
„Ale?“
|
 |
„Chtěla bych něco na oplátku.“
|
 |
„Pro tebe všechno.“
|
 |
„Víš, než zemřel Davy Jones, nestihla jsem se s ním rozloučit. Ráda bych se na něj podívala a omluvila se mu.“
|
 |
„A to je problém?“
|
 |
„Není v mé moci se tam dostat, ale s tvou mapou a lodí...“
|
 |
„Počkej. Nepluje se náhodou na konec světa přes takovej "menší" vodopád? Já mám Perlu celkem rád.“
|
 |
„Neboj, se, to zařídím.“
|
 |
„Tak tedy vpřed!“
|
 |
Po několika dnech...
|
 |
Kalypso: „Už jsme blízko.“
|
 |
Perla se blíží k obrovnskému vodopádu.
|
 |
Až do něj spadne.
|
 |
Tia ale rozpřáhne ruce a voda začne loď obtékat.
|
 |
„Wow! to bylo jako pfffau!“ řekne s úžasem Jack.
|
 |
Po několika dnech plavby...
|
 |
Cottonův pták zaskřehotá: „Pevnina na obzorrru!“
|
 |
Z mlhy se postupně vynořuje pevnina.
|
 |
Perla zakotví pár desítek metrů od břehu.
|
 |
Jack: „Je to na tobě. Počkáme tu.“
|
 |
„Pintel a Ragetti tě dovezou na břeh.“
|
 |
„Tak pojďte, paní Kateřino.“
|
 |
Na břehu Tia vystoupí. Jde...
|
 |
... a v dáli se rozprostírá nekonečná travnatá plocha.
|
 |
Poblíž leží ztrhaný Davy Jones.
|
 |
Před očima se mu zjeví Tia.
|
 |
Jones se postaví.
|
 |
„Promiň...“
|
 |
„Ne...“
|
 |
„Mrzí mě, že to došlo až takhle daleko.“
|
 |
„Nemám ti co říct. Nechci s tebou mluvit. Běž pryč.“
|
 |
„Ale...“
|
 |
„Tak už vypadni!“
|
 |
Tia se rozplyne...
|
 |
...na břeh a pak...
|
 |
...zpátky na loď.
|
 |
„Vyřízeno?“
|
 |
Tia: „Ještě ne. Musím ti něco říct, Jacku.“
|
 |
„?“
|
 |
„Podvedla jsem tě. Musela jsem. Nedokážu kletbu sejmout.“
|
 |
„Cože?!“
|
 |
„Nenapadlo tě, že kdyby to šlo, tak bych Davyho už dávno osvobodila?“
|
 |
„...“
|
 |
„Odvezte ji zpátky na ostrov a vraťte se. Bez ní.“
|
 |
|
 |
Příští den...
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
Druhý den ráno v útulném domě Turnerů...
|
 |
Will vypráví malému Weatherbymu příběhy ze svých cest, které jeho syn s napětím poslouchá.
|
 |
Najednou však do místnosti vstoupí Jack.
|
 |
„Jacku! Co ty tady?“
|
 |
„Ačkoliv jsem to tahle neplánoval, přišel jsem se na vás podívat.“
|
 |
Později...
|
 |
Do domu vpadne Barbossa.
|
 |
„Zdravím!“
|
 |
„...“
|
 |
„Vy jste ho zvali?“
|
 |
„Ale ale, Jacku, ty jsi nesehnal svou novou loď?“
|
 |
„Ne a co ty tady?“
|
 |
„Jdu si pro své srdce.“
|
 |
„Wille! Ta bedna!“
|
 |
„Hledáš tohle?“
|
 |
„Přece mě nechceš zabít!“
|
 |
„Dlužím ti za loď, takže ti dám kapku vody věčného mládí.“
|
 |
„Jaks ji sehnal? Já byl na tom ostrově a byl zatopenej.“
|
 |
„To bude moje chyba, byl jsem tam dřív.“
|
 |
„Tak proč pořád chceš to srdce?“
|
 |
„To už brzo zjistíte.“
|
 |
Barbossa propíchne srdce...
|
 |
...pošplíchne Willa...
|
 |
...a uteče z domu.
|
 |
Z wiilla se ale stalo...
|
 |
...pětileté dětcko.
Story by Vilt Photos and characters by Janey |
The End